Demonstrace Reillyho modelu na významu centra v regionu
Popis ukázky Reillyho modelu
Gravitační modely nám mohou ukázat intenzitu vazby mezi jednotlivými sídly, případně význam sídla v jednotlivých aspektech pro daný region (viz ukázka interakcí v Jihočeském kraji
https://www.geogebra.org/m/yXBR3CR6 )
nebo pomocí Reillyho modelu (William J. Reilly sice navazoval na Ravensteina, přesto je považován za jednoho z prvních, kdo aplikoval analogii Newtonova gravitačního zákona pro geografické účely, zejména v nejznámější publikaci Reilly's law of retail gravitation z roku 1931), pomocí kterého můžeme vypočítat spádovost sídel k vybraným obcím nebo určit sféru vlivu centra v nodálním regionu.
Bod A nám označuje hlavní uzel, centrum nodálního regionu.
Body B-G jsou pak vybraná střediska. Jedná se o sídla, která jsme vybrali na základě velikosti dané masy, geografického umístění nebo významu pro region.
Úsečky AB..., AG vyjadřují vzdálenost mezi sídly. Zpravidla se počítá s přímou vzdáleností, je však možné uvést dopravní vzdálenost, dopravní dostupnost nebo koeficient, který by zohledňoval vzdálenost i kvalitu dopravní infrastruktury.
Body Xi jsou body rovnováhy mezi středisky a centrem. Tento bod je vypočítán pomocí vztahu
kde n je vzdálenost bodu rovnováhy od střediska (bodu B...G), k nám ukazuje kolikrát je vzdálenost bodu rovnováhy od centra větší než od střediska (musí být víc než 1 jinak centrum není největší), k vypočítáme vzorcem
Ma a Mb masy sídel A, B (více v textu v apletu). Hodnota x je uváděna dle odborného posouzení daného regionu, například pro kraje se často počítá s třetí odmocninou. V tomto modelu je užita druhá odmocnina, je tak vhodný zejména pro regiony, kde dominance centra není tak markantní, proto se při vysokém rozdílu v posuvníku a s ostatními posuvníky již kruhové oblouky neprotnou. Abychom našli střed a poloměr kruhového oblouku, použijeme vzorec kruhový oblouk musí protínat bod rovnováhy a jeho střed musí ležet vně úsečky AB...., AG, protože r>n. (v případě, že se kruhové oblouky neprotínají, je na jednom konci oblouku variabilní bod, kterým můžeme měnit délku oblouku, pokud se přesto neprotínají, tak středisko pro region nemá význam a mělo by spádovat k jinému (či k centru) nebo je nutné použít model s vyšší odmocninou (rozdíl v mase je příliš velký)
Výsledný útvar KLMNOP (označen černě) nám udává rozsah vlivu centra či spádovost potenciálních sídel k centru.
Pro informace v apletu je nutné zapnout zobrazení textu.
Výhodou tohoto modelu je jeho variabilita, nemusíme tedy zůstat tradičně u počtu obyvatel, můžeme porovnávat ekonomické ukazatele nebo počet chovaných prasat/pěstovaného obilí, variací je nekonečně mnoho. Jednoduše zjistíme závislost regionu na centru v daném ukazateli. Případně je možné analogicky pokračovat pro všechna střediska a vymezit tak celý region.
Zdroje:
BADCOCK, Blair. Making sense of cities: a geographical survey. London: Arnold, 2002.
BRYCHTOVÁ, Šárka a Miloš FŇUKAL. Socioekonomická geografie. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2002
ČADIL, Jan. Regionální ekonomie: teorie a aplikace. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010. Beckova edice ekonomie
HALÁS, M., KLAPKA, P. (2010): Regionalizace Česka z hlediska modelování prostorových interakcí. Geografie 115, 144-160.
KRAFT, S., BLAŽEK, J. (2012): Spatial interactions and regionalisation of the Vysočina Region using the gravity models. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Rerum Naturalium, Geographica, 43(2), 65-82.
ŘEHÁK, S., HALÁS, M., KLAPKA, P. (2009): Několik poznámek k možnostem aplikace Reillyho modelu. Geographia Moravica, 1, 47-58.
WANMALI, Sudhir. Rural infrastructure, the settlement system, and development of the regional economy in southern India. Washington, D.C.: International Food Policy Research Institute, c1992. Research report (International Food Policy Research Institute), 91
Internetové zdroje pro data Jihočeského kraje:
http://czso.cz – Český statistický úřad
htpp://maps.google.cz – Mapový server